Historie FOD
Společnost Frýdlantské okresní dráhy provozovala v letech 1900 až 1924 (resp. 1935) většinu tratí ve frýdlantském výběžku, z nichž hned na dvou vládl čilý mezinárodní provoz.
Společnost Frýdlantské okresní dráhy
Vznikla při přípravě železnice Frýdlant–Reichenau (dnes Bogatynia), když Okresní výbor ve Frýdlantě hledal finanční zabezpečení celého projektu. Na to se ozval Hermann Bachstein z berlínské firmy a učinil frýdlantským velice zajímavou nabídku: garanci poloviny částky potřebné k pokrytí nákladů na tratě do Heřmanic i Bílého Potoka, za něž požadoval prioritu pro trať do Jindřichovic a spolupracovníka ing. M. Rotha z Vídně.
Provoz na tratích otevřených v roce 1900 se uskutečňoval na základě provozní smlouvy, která stanovila vztahy mezi konsorciem a firmou Bachstein. Samotný výkon služby se řídil vlastními Bachsteinovými předpisy.
V roce 1904, kdy již byly otevřeny všechny tři tratě FOD, se konsorcium změnilo na akciovou společnost, v níž měly majoritu už jen firma Bachstein a darmstadtská banka. Heřmanička byla na rozdíl od ostatních tratí FOD téměř stále ve ztrátě, od roku 1908 měla finanční problémy i celá společnost FOD, která po roce 1919 vyústila v otevřenou krizi, jejíž příčinou byly především finanční chyby a machinace Bachsteinova vedení.
- Složení správní rady FOD:
- prezident: Heinrich Ehrlich, předseda okr. úřadu, Frýdlant
- viceprezident: Markus Roth, vrchní inženýr, Vídeň
- Berdnard Bachstein, žel. ředitel, Berlín
- Carl Fr. Hedderich, komerční rada, Darmstadt
- Oskar Freiherr von Klinger, průmyslník, N. Město
- Moritz Pflaum, bankéř, Vídeň
- provozní ředitel: Carl Utschik, Frýdlant
Revize u FOD a neustálé stížnosti na poměry měly nakonec za následek převzetí provozu státními drahami ČSD na účet vlastníka. Stalo se tak 1. ledna 1925, a ředitelství drah v Hradci Králové, kterému zdejší lokálky připadly, zavedlo češtinu jako úřední jazyk a postupně i předpisy ČSD.
Na zdejší průmysl a tedy i na dopravu, která mu zde sloužila, dopadla světová hospodářská krize ve 30. letech. Velká část továren v okolí byla nucena snížit nebo zcela zastavit výrobu, a společnost FOD se v tíživé situaci připravovala na zestátnění. Po smrti Bachsteina vzniká správa jeho pozůstalosti, jež roku 1935 předává cenné papíry státu. Akciová společnost existuje nadále již jen formálně, ale k platnému zestátnění dochází až v roce 1949.
Provozní ředitelství FOD sídlilo ve Frýdlantě, v čele s provozním ředitelem a 9 úředníky. Jemu byli podřízeni všichni zaměstnanci FOD, kteří byli stejně jako celá společnost a frýdlantské obyvatelstvo německé. Čechů zde pracovalo v roce 1924 jen 9, další třetina zaměstnanců (z cca 85) ovládala český jazyk.
.© 2009/2011 spolek Frýdlantské okresní dráhy