Tratě FOD
Pohraniční trať určená zejména pro odbyt zdejšího průmyslu a dovoz uhlí ze Slezska měla postupně několik dosti odlišných variant.
Trať Frýdlant–Jindřichovice
První projekt z roku 1886 počítal s vedením dráhy do Nového Města z Raspenavy, přibližně v trase dnešní lokálky do Hejnic, ale za Lužcem odbočujícím přes Ludvíkov do cílové stanice Nové Město. To druhý projekt z roku 1884 byl dnešní trase mnohem blíže.
Po získání předběžné koncese 10. ledna 1895 se rozeběhly zeměměřičské práce a v květnu byl předložen projekt trati Frýdlant–Jindřichovice s úvratí ve stanici Nové Město. Stavební koncese byla vydána 8. září 1900, změnou bylo vedení trasy dlouhým obloukem přes Nové Město, odstraňující úvrať a tedy i nutnost objíždění souprav.
Provoz byl slavnostně zahájen 2. srpna 1902. O dva roky později byla trať za Jindřichovicemi napojena na pruské dráhy KPEV, které poté zajížděly s vlaky na jindřichovické nádraží, kde však bylo nutno přestupovat. Tam rovněž proběhlo pasové a celní odbavení.
FOD pro tuto trať objednaly 4 parní tendrovky u linecké lokomotivky Krauss. Z jejich nasazení na smíšených vlacích však nebyli cestující nadšeni – zejména pro dlouhá zdržení při posunu s nákladními vozy. I proto roku 1928 FOD vyzkoušely nasazení motorového vozu Tatra. Pravidelný provoz byl zahájen až o tři roky později, nově nasazené motorové vozy M 244.0 však překračovaly povolenou hmotnost na nápravu a byly proto staženy. Skutečný motorový provoz tak začal po dodávce třínápravových M 120.5 v roce 1934.
Doprava na trati se potýkala nejen s hospodářskou krizí 30. let a zavíráním okolních továren, ale i s nastupující autobusovou konkurencí. Během 2. světové války byl pro nedostatek pohonných hmot ukončen motorový provoz, tratě a dopravny se do konce války dočkaly i výměny kolejí a výhybek. Mezinárodní provoz z Jindřichovic skončil v květnu 1945.
Původní lokomotivy FOD byly mezi roky 1946 až 1949 nahrazeny tendrovkami 422.0, 354.0 a později 320.0, motorové vozy M 120.5 v letech 1948 a 1949 řadou M 232.0.
Konec parní éry doprovázejí „malí a velcí bejčci“ (423.0 a 433.0), po nichž nastupují motorové lokomotivy z ČKD: T 435.0, T 466.2 a současná T 466.3. V osobní dopravě se dnes, po dvaceti letech kralování „Hurvínků“ M 131.1 a později řady 810 (dříve M 152.0), střídá modernizovaná „Regionova“ (814) a „Regiospider“ firmy Stadler (840).
V Jindřichovicích, kde byla domovská stanice motorových vozů FOD, stála výtopna se dvěma kolejemi sloužící i německým lokomotivním četám, v Novém Městě byla postavena vodárna pro zbrojení parních lokomotiv vodou.
Část nákladní dopravy na trati se odehrávala na vlečkách: donedávna fungující pískovna v Horní Řasnici, Textilana – část dřívější Klingerovy vlečky v Novém Městě, bývalá betonárka ŽPSV u Horní Řasnice, Frýdlantská štěrkárna u Frýdlantu–předměstí a vlečka firmy Rössler u Dolní Řasnice – obě poslední sneseny po 2. světové válce. Jedinou a nejrozsáhlejší vlečkou tak zůstává ta u zastávky Hajniště, otevřená roku 1961 pro armádu a rekonstruovaná v roce 1990.
.© 2016 spolek Frýdlantské okresní dráhy