Jizerské hory
Tvoří severozápadní okraj krkonošsko-jizerského masivu, ačkoli vedle majestátních štítů alpského střihu, jimiž se pyšní jejich východní soused – Krkonoše, nevypadají příliš dramaticky.
Jejich poloha v čele krkonošsko-jesenické (dříve Sudetské) soustavy je staví do cesty oceánským masám vlhkého vzduchu od Atlantiku a odděluje vnitrozemí nejen ze zeměpisného hlediska. To zásadně ovlivňuje klimatické podmínky v oblasti, která patří objemem srážek k nejštědřejším v republice, a spolu s geologickým podkladem vytváří specifické prostředí pro rostlinstvo a živočišstvo.
Ani státní hranice tu nešplhá po horských hřebenech, jak je u našich pohraničních hor obvyklé, ale tvoří ji v délce 13 km horní tok řeky Jizery, která horám propůjčila i své jméno. Pramení mezi rašeliništi v oblasti náhorní plošiny charakterem tolik podobné severské tundře, aby jako jedna z mála zdejších řek unikla sevření některou z přehrad, postavených převážně na začátku 20. století na ochranu před ničivými povodněmi, projektu přehradního stavitelství, jenž byl svým rozsahem unikátní v celém rakousko-uherském mocnářství.
.© 2009 spolek Frýdlantské okresní dráhy