Trocha teorie, aneb malý přehled vývoje v označování železničních vozidel na našem území.
První lokomotivy dostávaly jména, nejčastěji po tehdejších osobnostech, oblíbené byly rovněž místní názvy. Později obdržely i čísla, obvykle římská. O systému se dosud nedalo hovořit, nové stroje většinou zaplnily uvolněná místa po již vyřazených lokomotivách. Docházelo k častému přečíslování a mnohdy i několikerému obsazení jednoho číselného označení.
Rok 1873 lze chápat jako jeden z prvních milníků. Namísto víceméně chronologického označování jednotlivých strojů je zaváděn systém označování lokomotivních řad. Současně se upouští od označování nově dodávaných lokomotiv jmény.
Ředitelství státních drah ve Vídni zavedlo roku 1886 systém dle von Littrowa. Řada lokomotiv byla označena 1–99 a inventárním číslem 01–99 bez oddělení obou čísel. Vylepšený systém dle ing. Rihoska byl zaveden v roce 1905, oproti předchozímu obsahoval větší počet řad a inventárních čísel, která byla navíc oddělena.
Lokomotivy FOD obdržely v té době běžně rozšířené označení čísly i jmény. Až na jednu výjimku byly zvoleny místopisné názvy. Po přechodu pod ČSD byly přečíslovány dle Kryšpínova systému, vzhledem ke stáří se již nového označení v běžném provozu nedočkaly.
Vznik čs. republiky a postupné zestátnění drah byly spojen i se sjednocováním předpisů, lokomotivního a vozového parku, včetně jejich označování. Nadčasový a logický způsob ing. Kryšpína, zavedený 1. ledna 1925, vydržel až do 31. prosince 1987 (vyjma období protektorátu). Kromě unikátního označení lokomotivy z něj lze vyčíst i základní technické údaje.
Označení se skládá z písmene nebo jejich skupiny (lze je kombinovat) a čísel, kromě normálněrozchodných parních lokomotiv, ty mají jen číselné znaky. Řada vozidla je vyjádřena trojicí čísel a čtvrtým pro konstrukční skupinu, úzkorozchodná vozidla jen dvojicí a konstrukční skupinou (nemají číslici vyjadřující rychlost). Další trojice (do roku 1965 i jen dvojice) čísel tvoří inventární číslo vozidla.
Význam 1. číslice:
– počet spřažených nebo hnacích dvojkolí.
Význam 2. číslice:
– přičtením 3 a vynásobením 10 = největší dovolená rychlost.
Význam 3. číslice:
– zvětšená o 10 = hmotnost v tunách na každé spřažené či hnací dvojkolí.
Podobně z označení tendrů k parním lokomotivám bylo možno zjistit obsah uhlí a objem vodní nádrže.
Parametry nových lokomotiv a zpracování údajů výpočetní technikou vedly k novému systému, o kterém se v Mezinárodní železniční unii (UIC) hovořilo již od 60. let. Označení se nyní skládá z dvanáctimístného kódu s kontrolní číslicí na konci. Má 3 části: národní šestimístné označení je doplněno čísly pro přechod do zahraničí a na konci je opět kontrolní číslice.
Národní označení je tedy součástí mezinárodního, skládá se ze dvou skupin po třímístných číslech a kontrolní číslice, sloužící k ověření správnosti.
Jednotlivé druhy hnacích vozidel, vyjádřené první číslicí v národním označení jsou v následujícím seznamu:
I parním lokomotivám jsou z administrativních důvodů přidělena nová čísla, vyznačena jsou obvykle na stanovišti strojvedoucího. Jde o řady 990–999.
.© 2012 spolek Frýdlantské okresní dráhy