Zpět

• předchozí stránka

O hejnických poutích

Snahou města se původně náboženská akce, časem doplněná o obchod, postupně mění v městské slavnosti spojené s hudebním festivalem.

Vznik poutního místa a tradice

Na počátku byl sen chudého sítaře, který usnul pod lipou a v tom snu uviděl anděly, z nichž jeden mu radil přinést obrázek Panny Marie, a že za odměnu se mu uzdraví žena a dítě. Tak sítař z Luhu i učinil a jeho nejbližší se opravdu uzdravili. Zpráva o zázračném obrázku se rychle rozšířila a brzy se k němu začali scházet lidé z blízkého okolí i zdaleka.

Podle oné legendy byla na místě pokácené lípy již v roce 1211 postavena dřevěná kaplička, pro velké množství poutníků nahrazená roku 1252 kamennou gotickou kaplí. Stále sílící věhlas poutního místa si vyžádal postupné rozšiřování kaple, až byl v roce 1498 vysvěcen kostel se šesti oltáři, dvěma zvony a kaplí. Další nárůst poutníků má v 17. století za následek povolání františkánů a stavbu kláštera. Nedlouho poté je kostel přestavěn na barokní chrám s kapacitou 1000 poutníků a 1. července 1725 slavnostně vysvěcen.

Před stavbou železnic, prvního dopravního prostředku pro nejširší vrstvy, se na poutní místo chodilo pěšky. Historické prameny zmiňují již v 16. století dvě staré poutní cesty z nitra Čech: na západě přes Oldřichovské sedlo a na východě přes Jizerku. V 18. století vznikla Nová poutní cesta z Liberce přes Olivetskou horu. Ale do Hejnic směřovaly zástupy poutníků z mnoha dalších míst – z Lužice, Slezska, Saska i Polska. V roce 1721, před stavbou barokního chrámu, jich dorazilo na 60 000. A záznamy františkánů z období 1699–1725 zmiňují 1 381 167 poutníků, kteří byli u zpovědi a svatého přijímání.

Se stavbou místních drah na Frýdlantsku začali mnozí návštěvníci využívat železnici. Zejména ve třicátých letech byly k vidění nezvykle dlouhé zvláštní vlaky, v čele i se dvěma parními tendrovkami bývalých FOD. Další vlaky byly vypravovány po osvobození a obnovení poutí, alespoň dokud je komunistický režim nezačal v 50. letech zakazovat a nahrazovat jinými „nezávadnými“ akcemi. Třetím obdobím, příznivě nakloněným tradici hejnických poutí a zvláštním vlakům, jsou až léta po roce 1989.

Nezbytnou součástí poutí ke svatému obrázku (sošce madonky) se stal i obchod: před kostelíkem stávaly boudy kramářů z blízkého okolí i míst vzdálených, a část návštěvníků Hejnic přijížděla z důvodů ryze obchodních. Na tuto tradici navazuje snaha města při obnovení stánkového prodeje a řemeslného jarmarku, další částí programu se stávají doprovodné kulturní akce a koncerty.

Známosti místa prospělo i zřízení Mezinárodního centra duchovní obnovy Hejnice v prostorách bývalého kláštera, jehož slavnostní otevření proběhlo 5. ledna 2001. Tato nezisková organizace hraje v duchovním a kulturním životě zdejších obyvatel významnou roli.

zpět...