=== spolek FOD ===

Místopis frýdlantský

Frýdlantsko

Nenápadný tichý kraj ukrytý za hradbou Jizerských hor a otevřený na severozápad – do země původních obyvatel. Je na něm dobře viditelný jak dlouhodobý vliv různých kultur – české, německé a lužickosrbské, tak i následky vysídlení a neblahý vliv minulé éry.

Frýdlant v Čechách

Dříve jedno z nejvýznamnějších center na severu Čech bylo v 19. století předstiženo rychle se rozvíjejícím průmyslovým Libercem a po druhé světové válce přišlo vlivem odsunu i o většinu původních obyvatel. Postavení okresního města ani své někdejší slávy již nedosáhlo, přesto díky zajímavým památkám, unikátnímu hradu a zámku a malebnému okolí stojí za návštěvu.

Hejnice

Nevelké město v údolí řeky Smědé od okolních vesnic a měst téměř nic neodděluje – to byl znak typický pro původní osídlování. Město se stalo především jedním z nejznámějších poutních míst v Čechách s historií sahající až do 13. století. Typickou kulisu zde vytváří mohutný barokní chrám Navštívení Panny Marie, který se před vysokou hradbou Jizerských hor určitě neztrácí.

Jizerské hory

Jako by chtělo naše nejsevernější pohoří polohou ukázat na svůj vzor – severskou tundru, které se tak podobá jeho centrální část s rašeliništi porostlá klečí. Od sousedních Krkonoš, s nimiž sdílí podobný geologický základ, je nedokázalo oddělit ani hluboko zaříznuté koryto řeky Jizery pod Kořenovem.

Doprava v regionu

Trasování všech zdejších komunikací zde více než kde jinde ovlivňuje horský charakter krajiny včetně masivu Jizerských hor a vedle ležících Krkonoš. Tak se většina stavitelů silnic i železnic musela poprat s nepříznivými podmínkami, prodražující a prodlužující každou stavbu.

1859: Pardubice–Liberec, Žitava–Liberec
1872: Turnov–Kralupy–Praha
1875: Liberec–Seidenberg (Zawidów), Železný Brod–Tanvald
1888: Liberec–Jablonec
1894: Jablonec–Tanvald, Smržovka–Josefův Důl
1900: Řetenice–Lovosice–Česká Lípa–Liberec
1900: Raspenava–Bílý Potok, Frýdlant–Heřmanice
1902: Frýdlant–Jindřichovice
1902: Tanvald–Grünthal (Kořenov)