kontakt odkazy zdroje info úvod

Železniční muzeum FOD

Téměř celé století se ve frýdlantské výtopně připravovaly nejprve parní lokomotivy, později motorové vozy a lokomotivy obou rozchodů, aby vyjížděly na okolní tratě s osobními a nákladními vlaky.

frýdlantské depo

Historie výtopny

Původní plány pro stavbu výtopny úzkorozchodné dráhy počítaly s jejím umístěním v prostoru úzkorozchodného nádraží, tedy z druhé strany budovy SNDVB Friedland (od silnice). Byly navrženy dvě varianty, lišící se umístěním vzhledem k úzkorozchodnému nádraží – vpravo, resp. vlevo od kolejí přibližně v úrovni sypané rampy.

plán depa FODPři stavbě samotné Heřmaničky (1898-1900) však nebylo depo postaveno, neboť se předpokládal začátek vlaků v Heřmanicích, kde se nacházela výtopna o třech stáních pro frýdlantské stroje (včetně dílny) a jedním stáním pro stroje saské. Projekt frýdlantské výtopny byl připraven až před stavbou trati do Jindřichovic, která byla dokončena dva roky po zahájení provozu na úzkorozchodce. Nová výtopna měla celkem tři stání, z nichž jedno bylo k dispozici pro úzkorozchodné stroje. Zde také býval odstaven záložní úzkorozchodný stroj.

výtopna FODV budově frýdlantské výtopny byla celkem 3 stání uspořádaná tak, aby na delší kolej, prodlouženou až do dílny, mohly zajíždět jak normálněrozchodné, tak i úzkorozchodné stroje. U dílny se nacházela (později zřízená) nástrojárna a olejna, pod vodárenskou věží s vodojemem o objemu 15 m³ i kovárna.
Podle trati do Jindřichovic vedla na opěrné zdi kolej do lakovny. Po motorizaci provozu na FOD (1934) došlo k rozšíření výtopny o další kryté stání a byla postavena nocležna pro řidiče motorových vozů. Lakovna byla v roce 1940 přestavěna na prostory pro personál společnosti (kanceláře, nocležna, umývárna a šatna).

výtopna FrýdlantPo 2. světové válce se na místě dřevěné kůlny na uhlí zřídila otevřená skládka sloužící ke zbrojení úzkorozchodných lokomotiv (od točny byla položena úzkorozchodná kolej). Točna o průměru 8 metrů sloužila pro oba rozchody až do roku 1969, poté byla zrušena a zasypána. V prostorech výtopny bylo během času zřízeno, přestavěno nebo zrušeno několik drobných staveb.

odstavené T 47.0 v depuJako skladové prostory se používaly také skříně zrušených úzkorozchodných vozů (např. D/u 2061 a Z/u 1430). Po zastavení provozu v roce 1976 zůstala část vozidel odstavena v areálu depa, jen dvě lokomotivy spolu s osobním vozem byly předány do Jindřichova Hradce. Zbylá vozidla byla postupně sešrotována, a to do léta roku 1982.

Dnes výtopnu využívá Spolek FOD, před jejím vjezdem stojí kryté stanoviště výdeje nafty, které využívají motorové vozy řady 810 (ex M 152.0) dislokované ve Frýdlantu.

.

© 2011 spolek Frýdlantské okresní dráhy