kontakt odkazy zdroje info úvod

Heřmanička

Heřmanička, Žitavka nebo také kudlanka – to je část jmen, kterými nazývali místní obyvatelé i železničáři svou úzkorozchodnou dráhu, jejíž obtížný život byl pro zdejší kraj dost charakteristický.

Popis tratě Frýdlant–Heřmanice

U 37.0 ve FrýdlantuÚzkorozchodná trať začínala ve stanici Frýdlant místní dráha, která se nacházela před normálněrozchodným nádražím. Měla svou vlastní výpravní budovu, dřevěné skladiště a záchody. Odtud vlaky vyjížděly směrem na západ, souběžně s tratěmi do Černous a Jindřichovic. Za zhlavím a železničním přejezdem se úzkorozchodka odklonila od souběhu tratí, aby se na velkém stoupání levotočivým obloukem vyhnula frýdlantské výtopně, a hned za ní po ocelovém mostu překonala obě normálněrozchodné tratě.

Frýdlantská výtopna byla postavena s tratí do Jindřichovic a sloužila lokomotivám obou rozchodů. Měla 3 stání, točnu pro otáčení lokomotiv, dílnu, lakovnu, vodojem se studnou a zauhlovací zařízení.

V km 1,5 z tratě odbočovala vlečka do továrny Totex (dnes Frýdlantské strojírny) a nedaleko od ní byla u želeničního přejezdu roku 1957 zřízena zastávka Frýdlant v Čechách zastávka, vybavená pouze přístřeškem na nástupišti.

To nákladiště-zastávka Kunratice bylo vybaveno mnohem velkoryseji: přijímací budova, záchody pro cestující, dřevěné skladiště s manipulační kolejí a nezbytná studna. Odtud vedla trať dlouhým stoupáním do úvraťové stanice Dětřichov, která měla shodné budovy, jako Kunratice, navíc kůlnu pro údržbu trati a především rozsáhlejší kolejiště. Ke skladišti firmy Preibisch, postaveného u jedné z kusých kolejí, vedla průmyslová drážka o rozchodu 600 mm.

Po nezbytném objetí lokomotivy na druhý konec vlaku bylo možno vyrazit zpět, ale na druhou trať, do Heřmanic zastávky, ležící 2 ¼ kilometru za Dětřichovem. Zde byla kusá kolej k rampě, kterou po zahájení těžby v přilehlém lomu zapojily FOD druhou výhybkou do traťové koleje. Štěrk z lomu se ke koleji Heřmaničky vozil polní drážkou. Během války byla na zastávce postavena zděná čekárna.

Pohraniční stanice Heřmanice sloužila kromě FOD i saským drahám. V patrové staniční budově byly rakouské i saské služební kanceláře, prostory pro cestující, pošta, celnice, policejní místnost, v patře pak byty úředníků. Každá dráha měla vlastní celní skladiště, výtopna s vodárnou byla společná, samostatný byl jen útulek pro saské lokomotivní čety s dílnou.

Výškový profil tratě

.

© 2009 spolek Frýdlantské okresní dráhy