Heřmanička
Heřmanička, Žitavka nebo také kudlanka – to je část jmen, kterými nazývali místní obyvatelé i železničáři svou úzkorozchodnou dráhu, jejíž obtížný život byl pro zdejší kraj dost charakteristický.
Popis tratě Frýdlant–Heřmanice
Frýdlant v Čechách
Stanice (km 0,0), počátek trati
Dominantním objektem frýdlantského nádraží je bezesporu soudobá výpravní budova z roku 1874, jež roku 2004 prošla rekonstrukcí. Přestavbou se ovšem zničila její krásná architektura, kterou vytvořil významný architekt Carl Schlimp. Kolejiště úzkokolejky se nalézalo na prostranství před touto budovou, tedy na opačné straně než normálněrozchodné kolejiště. Úzkorozchodné nádraží se skládalo ze čtyř kusých (slepých) kolejí. Pouze u první koleje bylo zřízeno nástupiště s kamennou hranou a bylo snadno přístupné přímo z Nádražní ulice. Ke kolejím příčně postavený dům byl dříve výpravní budovou samotné úzkokolejky.
Plánek stanice Frýdlant v Čechách z roku 1924:
Na původním plánu jsou prostory ČSD (dříve SNDVB) vybarveny žlutě, staniční budova normálněrozchodné železnice modře, společné prostory ČSD a FOD mají barvu zelenou a úzkorozchodné nádraží FOD je světle červené.
Na podzim roku 2004 byl zbořen původní dřevěný sklad a veřejné záchody. Úzkorozchodné kolejiště bylo sneseno ve druhé polovině 80. let minulého století a místo něj se na uvolněnou plochu položila normálněrozchodná kolej.
Trať z úzkorozchodného nádraží vedla mírným stoupáním a zároveň se přibližovala ke dvěma normálněrozchodným kolejím, po nichž jezdí vlaky do Jindřichovic pod Smrkem a Černous. V těchto místech (km 0,317) byla vložena výhybka, z níž odbočovala kolej ke zvláštní čelní rampě, kde se na podvalové vozy ložily normálněrozchodné vagóny. Podvalové vozy (v podstatě se jedná jen nízko položený rám, jenž je zavěšen na dvou podvozcích se 2 případně 3 nápravami) sloužily k přepravě normálněrozchodných vozů po úzkokolejce a díky tomu se nemuselo v nich přepravované zboží překládat do vagónů úzkorozchodných. Úzkokolejka následně přetínala silnici I. třídy v Žitavské ulici zabezpečenou závorami. Hned za přejezdem byla odbočná výhybka, odkud vedla kolej do výtopny, kdežto samotná trať stoupala vpravo po opěrné zdi za výtopnu až na 14 m dlouhý ocelový most (km 0,645), jenž tvořil nadjezd úzkokolejky nad normálněrozchodným tratěmi Liberec–Černousy a Frýdlant v Čechách–Jindřichovice pod Smrkem. Tento most se zachoval do dnešních dnů, avšak již bez kolejí. Před mostem na straně od Heřmanic stálo světelné vjezdové návěstidlo.
© 2009 spolek Frýdlantské okresní dráhy