Heřmanička, Žitavka nebo také kudlanka – to je část jmen, kterými nazývali místní obyvatelé i železničáři svou úzkorozchodnou dráhu, jejíž obtížný život byl pro zdejší kraj dost charakteristický.
V této stanici docházelo (i několikrát denně) až do poloviny 60. let ke křižování vlaků osobních s vlaky nákladními. Takže na dvou dopravních kolejích a jedné manipulační musel vládnout čilý ruch...
Vybavení stanice: zděná přízemní přijímací(výpravní) budova, dřevěné skladiště, dřevěný záchod pro cestující a skladiště traťmistra z hrázděného zdiva. Ze stanice vedla vlečka o užitkové délce 83 m ke skladu továrny Totex, dříve firma C. A. Preibisch. Počátkem 70. let byla vlečka i manipulační kolej snesena. Další zajímavostí této stanice byla i průmyslová drážka o rozchodu 600 mm, která vedla od koleje vlečky do různých prostorů a objektů firmy C. A. Preibisch. Zboží se mohlo překládat z vagónů úzkokolejky do vozíků malodrážky též jeřábem. Provoz na malodrážce zajišťovala lokomotiva.
Ve stanici Dětřichov u Frýdlantu se nacházela úvrať. Tzn. traťové koleje od Frýdlantu a Heřmanic do stanice v Dětřichově zaúsťovaly pouze z jednoho směru a tak na vzniklém souběhu tratí dlouhém cca osm set metrů vytvářely dojem dvojkolejné trati. Přijel-li do Dětřichova vlak od Frýdlantu, musela se lokomotiva od vlaku odvěsit, soupravu vozů objet po vedlejší koleji a znova se na druhém konci vlaku připojit. Poté mohl vlak pokračovat dál do Heřmanic. Vlaky v Dětřichově takto měnily směr své jízdy.
.© 2009 spolek Frýdlantské okresní dráhy